Příběh srdce
Krátké povídky
Vitealenáios
Kámen
 

Roman Troják - Krátké povídky - Kámen


Kámen


           Bylo ráno. Den jako každý, a přece o trošku jiný. Ve vzduchu byla cítit jakási změna. Nikdo nevěděl, o co přesně jde, ale každý podvědomě cítil něco zvláštního, něco nového. Vál vlahý vítr. Svěžím dechem hladil vše, co bylo v jeho dosahu. Nevím, jak to nazvat, ale něco šlo kupředu. Celý svět se hýbal lehounkým vzrušením. I hora byla dnes už trochu jiná. Stála tu ve sváteční pokrývce čerstvého sněhu a čekala.
           A pak to přišlo! Země se zachvěla. Přelil ji mrazivý pot. Chvěla se poprvé, podruhé ... Vzrušení sílilo. Příroda běsnila. Divoký vítr nutil k létání i to, co opravdu nechtělo. Řval a běsnil. Příroda zahájila svůj boj. Skála stála pevně, odolávala. Země se hýbala. Moc všeho života ztrácela smysl. Stromy padaly, zvířata hynula.
           V tom země povstala, nadzdvihla skálu a ta pukla. Urval se kámen, který se teď řítil obrovskou rychlostí k zemi. Původně nechtěl pryč. A teď?

           Ležel tu dny, co trvaly staletí. Ležel tu staletí a dotýkal se věčnosti. Jenomže nerad. Chátral. Nechápal smysl ničeho. Nechápal proč tu je, proč tu musí být! Nechápal smysl svého chátrání.

           Už mnohokrát vrhal na zem stín, když svítilo slunce. Už mnohokrát hleděl na radost, zatímco sám cítil zášť. Díval se na svůj stín a vůbec se sobě nelíbil. Mnohokrát, když vnímal člověka, záviděl: "Smí se pohybovat. Smí dělat vše, nač si vzpomene. A já? Jenom ležím a rozpadám se!"
           "Tak otevři srdce," ozvalo se jednoho dne.
           "Co se děje? Kdo tu je?" tápal po okolí.
           Okamžitě mu jako odpověď znovu něžně prolétlo vědomím: "Otevři své srdce!"
           "Kdo jsi?" vyloudil ze sebe překvapeně.
           "Jsem srdce člověka," plynulo jeho vědomím jako pohlazení. Zároveň s tím ale kámen cítil i zvláštní příjemné teplo někde uprostřed svého bytí.
           "Co je to?" zeptal se s nadějí. Ještě nikdy nic podobného necítil. "Nebo že by...?" zamyslel se. "Ale ano! Tenkrát v blízkosti skály!"
           "Láska," odpověděl člověk s lehkostí.
           "Zůstane?" ptal se naléhavě kámen.
           "Je tu stále, stačí jen otevřít své srdce," šeptal svým vědomím člověk ke kameni. "Stačí se jen otevřít. Pomůžu ti, budeš-li chtít."
           "Pomůžeš a jak?" ptal se hned kámen s nadějí.
           "Hledal jsi smysl. Ptal jsi se proč ..."
           "Jak to víš?" přerušil ho s údivem.
           "Byl jsem tu a vím, že už dlouho pláčeš nad svým osudem," pravil člověk.
           "Už od ...!"
           "Já vím, já vím," přerušil ho konejšivý hlas.
           "Tak jak mi pomůžeš?" opakoval kámen svou otázku.
           "Jsem sochař," odpověděl konečně muž. "Otevřeš mi své srdce a já ho ukážu celému světu. Vyvedu ho na světlo. A tvé bytí dostane smysl."
           "Tak dlouho jsem hledal smysl tady toho všeho a ty mi teď říkáš, že jsi schopen mi ho dát?" ptal se kámen nedůvěřivě.
           "To ne," přiznal sochař. "Smysl svému bytí musíš dát ty sám."
           "A jak?" ptal se hned kámen.
           "Bolí to," naznačil muž něžným hlasem. "Potřebuji tvou sílu a vytrvalost. Moc to bolí ukázat světu své srdce. Ale pak ..."
           "A jak mám poznat, že to má smysl? Vždyť se tak jako tak nakonec rozpadnu," ozval se jeho strach.
           "Nezbývá než riskovat," poznamenal sochař. "Ale stojí to za to!"

           Ještě dlouhou dobu rozmlouval sochař s kamenem. Prožívali spolu bolesti i slasti nového zrodu. Kámen často plakal a naříkal. Byla to obrovská bolest, kterou musel podstoupit. Mnohokrát se i stalo, že své srdce znovu úplně uzavřel. Schoval se před světem i před sebou samým. Ale nebylo mu o moc líp. Stálo ho vždy mnoho odvahy, než své srdce opět otevřel, ale i mnoho úsilí sochaře, než mu pomohl znovu si uvědomit vlastní krásu. Krásu svého vlastního nitra. Ale stálo to za to! Kámen už nebyl sám. Jeho srdce se spojilo se sochařovým. Jejich bytí se spojilo. Byli jedním. Stali se láskou...

 
Zpět na úvodní stránku
 
© Roman Troják
Tento web byl vytvořen za účelem prezentace literární činnosti autora. Všechny texty jsou chráněny Autorským zákonem č. 121/2000 Sb.